Adopce / adoptované dítě

Mezinárodní adopce znamená založení vztahu adoptivních rodičů a adoptovaného dítěte přes státní hranice. Typické jsou například situace, kdy Japonec adoptuje dítě cizí státní příslušnosti, kdy je osvojováno dítě z předchozího vztahu zahraničního manžela či manželky, nebo kdy je dítě Japonce svěřeno do adopce manželovi nebo manželce ze zahraničí. Na této stránce stručně a srozumitelně shrnujeme vztah mezinárodní adopce a statusu pobytu (vízum) v Japonsku v návaznosti na postup imigrační správy Japonska a běžnou praxi.

Jaký status pobytu lze v zásadě uplatnit po mezinárodní adopci

Chce-li adoptované dítě cizí státní příslušnosti žít společně s rodinou v Japonsku, druh adopce a věk dítěte určují, o jaký status pobytu lze v řízení uplatnit.

  • Zvláštní adopce → spadá pod status „manžel/ka Japonce apod.“; zachází se s ním obdobně jako s vlastním dítětem.
  • Běžná adopce a dítě mladší 6 let → status „dlouhodobý rezident“ podle veřejné vyhlášky pro „adoptované dítě mladší šesti let“.
  • Běžná adopce od 6 let věku apod. → status pobytu a řízení je třeba posoudit individuálně (často se uvažuje např. o rodinném statusu pobytu).

Strana, která dítě přijímá do výživy (adoptivní rodič), musí být podle Imigračního úřadu Japonec, držitel trvalého pobytu, dlouhodobý rezident nebo osoba se zvláštním trvalým pobytem; toto je mj. předpoklad u statusu dlouhodobého rezidenta pro „adoptované dítě mladší šesti let“.

Dva druhy adopce v japonském právu

V Japonsku rozlišujeme běžnou adopci a zvláštní adopci. Pro posouzení statusu pobytu je důležité vědět, o který institut jde.

Běžná adopce
Vztah k biologickým rodičům zůstává zachován a současně vzniká vztah k adoptivním rodičům. U mladších dětí může být zapotřebí povolení rodinného soudu. U mezinárodní adopce a dítěte mladšího než 6 let může přicházet v úvahu status dlouhodobého rezidenta (vhodné pro „adoptované dítě ve výživě Japonce apod. mladší šesti let“).
Zvláštní adopce
Vztah k biologickým rodičům zaniká a dítě se právně postaví do postavení rovnocenného vlastnímu dítěti adoptivních rodičů. Zásadně musí být dítě mladší 15 let, adoptivními rodiči jsou manželé a jeden z nich dosáhl věku 25 let; po výkonu péče po dobu nejméně šesti měsíců je nutné povolení rodinného soudu. Po provedení zvláštní adopce může dítě žádat o status „manžel/ka Japonce apod.“ obdobně jako vlastní dítě.

Důležité body u statusu dlouhodobého rezidenta (adoptované dítě mladší šesti let)

Podle Imigračního úřadu může být statusem „dlouhodobý rezident“ i adoptované dítě mladší šesti let, které je ve výživě a žije z výživy některého z následujících:

  • Japonce
  • Držitele trvalého pobytu
  • Dlouhodobého rezidenta (např. s dobou pobytu jeden rok a déle)
  • Osoby se zvláštním trvalým pobytem

V řízení se dbá zejména na skutečnost adopce (že nejde o účelové zastření vztahu), na skutečnou výživu a na životní zázemí adoptivních rodičů (příjem, bydlení apod.). Podle potřeby se podává žádost o vydání certifikátu způsobilosti k pobytu nebo o udělení statusu pobytu při vstupu do Japonska.

Právní rámec mezinárodní adopce (rozhodné právo)

U mezinárodní adopce je třeba určit, které právo se použije.

  • Zásadně se uplatní právo státu, jehož občanem je adoptivní rodič (právo státu adoptivního rodiče).
  • Je-li v právu státu dítěte ustanovení na ochranu adoptovaného dítěte, musí být splněno i toto.
  • Adoptuje-li zahraniční manžel nebo manželka japonské dítě, použije se zásadně právo státu adoptivního rodiče; používá-li tento stát právo místa obvyklého pobytu, může se uplatnit japonské právo.
  • Adoptuje-li Japonec dítě cizí státní příslušnosti, vychází se v zásadě z japonského práva; vyžaduje-li však právo státu dítěte souhlas či jiné úkony, je nutné je splnit i v zahraničí.

V každém případě platí: Obsahuje-li právo státu původu dítěte požadavky na ochranu dítěte, je nutné je dodržet.

Přehled podle typů situací

  • Japonec adoptuje dítě z předchozího vztahu zahraničního manžela nebo manželky: vychází se z japonského práva. Je-li dítě mladší šesti let, lze uvažovat o statusu dlouhodobého rezidenta; při zvláštní adopci o status „manžel/ka Japonce apod.“ Vyžaduje-li právo státu dítěte souhlas apod., provedou se i tyto úkony.
  • Zahraniční manžel nebo manželka adoptuje japonské dítě: zásadně právo státu adoptivního rodiče. Uplatní-li se jako rozhodné právo místo pobytu (Japonsko), může být použito japonské právo. Status pobytu dítěte je třeba řešit zvlášť, např. má-li japonské občanství.
  • Japonský pár adoptuje nezletilé dítě ze zahraničí: vychází se z japonského práva; u dítěte mladšího šesti let přichází v úvahu dlouhodobý rezident, u zvláštní adopce i status manžela/ky Japonce apod. Obsahuje-li právo státu dítěte ochranná ustanovení, musí být splněna.

Délka pobytu

Délka pobytu závisí na uděleném statusu. U dlouhodobého rezidenta se obvykle stanoví doba pobytu (např. 1, 3 nebo 5 let); u statusu manžela/ky Japonce apod. rovněž přichází určitá doba pobytu. O trvalém pobytu lze žádat samostatně po splnění zvláštních podmínek.

Na co se v řízení dbá

U podání v návaznosti na mezinárodní adopci jsou důležité zejména tyto okolnosti:

  • Skutečnost adopce (že nejde o simulovaný či účelový vztah)
  • Věk dítěte (mladší 6 let u výjimky dlouhodobého rezidenta pro adoptované dítě)
  • Výživa a životní zázemí (náklady na výchovu, bydlení, příjem a majetkové poměry)
  • Úplná dokumentace (rodinné listiny, rozhodnutí soudu, listiny ze státu dítěte; k cizojazyčným dokumentům se přikládá překlad do japonštiny)

Podatelna a požadované listiny se liší podle typu žádosti (certifikát způsobilosti k pobytu, udělení statusu pobytu při vstupu apod.). Aktuální požadavky si prosím ověřte na webu Imigračního úřadu Japonska.