
Naturalizace (japonsky kika, 帰化) je instituce, v jejímž rámci cizinci, kteří nemají japonskou státní příslušnost, požádají stát o povolení a nabývají japonské občanství. O udělení povolení rozhoduje ministr spravedlnosti; po vyhovění žádosti je rozhodnutí vyhlášeno ve úředním věstníku (Kanpō) a od tohoto dne je žadateli přiznána japonská státní příslušnost (zákon o státní příslušnosti, § 4 a § 10 – přehled Ministerstva spravedlnosti: zákon o státní příslušnosti (Kokusekihō)).
Kdo usiluje o naturalizaci, musí splnit podmínky stanovené zákonem o státní příslušnosti. Jejich splnění však neznamená automatické nabytí občanství – jde o nezbytné minimální předpoklady pro přijetí do státního svazku. Žádost se podává u příslušného Úřadu pro právní záležitosti nebo místního Úřadu pro právní záležitosti v místě vašeho pobytu; za podání se neplatí žádný poplatek (viz Ministerstvo spravedlnosti: žádost o povolení naturalizace).
Šest obecných podmínek běžné naturalizace
U běžné naturalizace je zpravidla nutné splnit následujících šest podmínek (viz materiál Tokijského úřadu pro právní záležitosti „O naturalizaci“ a § 5 zákona o státní příslušnosti).
① Podmínka bydliště (pobyt po dobu nejméně pěti let)
Ke dni podání žádosti musíte nepřetržitě nejméně pět let pobývat v Japonsku. Bydliště musí být zákonné, proto je obvykle třeba mít platný status pobytu. Předpokladem je, že je Japonsko střediskem vašeho života.
U manželů a manželek Japonců, osob narozených v Japonsku, bývalých Japonců apod. – tedy u osob se zvláštním vztahem k Japonsku – se v určitých případech vyžaduje kratší doba pobytu (3 roky nebo 1 rok); jde o tzv. zjednodušenou naturalizaci (viz níže).
② Podmínka způsobilosti (věk nejméně 18 let)
Žadatel musí být starší než 18 let a současně musí podle práva své dosavadní státní příslušnosti být způsobilý k právním úkonům. V Japonsku je od dubna 2022 věk zletilosti 18 let.
③ Podmínka bezúhonnosti
Je vyžadována bezúhonnost. Hodnotí se trestní minulost, plnění povinností včetně placení daní, chování vůči společnosti a další okolnosti v souladu s obecným standardem. Dopravní přestupky či nedoplatky na daních mohou řízení ovlivnit. V závislosti na závažnosti a četnosti nemusí lehčí přestupky vylučovat přijetí žádosti ani příznivé rozhodnutí, postup se však liší – doporučujeme včas konzultovat příslušný Úřad pro právní záležitosti.
④ Podmínka obživy (schopnost zajistit si obživu)
Žadatel musí být schopen v Japonsku život bez nutnosti společenské pomoci. Hodnocení probíhá v jednotce rodiny sjednocené co do obživy. I bez vlastního příjmu lze podmínku splnit, pokud manžel či manželka nebo jiní příbuzní mají příjem či majetek zajišťující stabilní životní úroveň. Při rozumném příjmu a majetku bývá žádosti vyhověno i při menších úsporách.
⑤ Podmínka zabránění dvojí státní příslušnosti
Žadatel musí být bez státní příslušnosti, nebo musí zpravidla původní státní příslušnost pozbýt nabytím japonského občanství. Výjimečně lze povolení udělit i bez toho, např. když žadatel nemůže ze závislosti na rozhodnutí cizího státu státní příslušnost dobrovolně vzdát (§ 5 odst. 2 zákona o státní příslušnosti).
⑥ Podmínka úcty k ústavnímu zřízení (závazek nepodkopávat ústavu násilím)
Naturalizace nebude povolena osobám, které se usilují nebo agitují pro násilné zbourání japonské vlády, ani těm, kdo založili nebo vstoupili do skupin s takovým cílem.
Znalost japonštiny
Zákon výslovně nestanoví zkoušku ani stupeň jazyka, avšak v praxi se očekává japonština na úrovni umožňující běžný život (mluvená i písemná komunikace). Obvykle se jako orientační míra uvádí schopnost číst, psát a hovořit přibližně na úrovni 2.–3. třídy základní školy v Japonsku.
Kdy jsou podmínky mírnější (zjednodušená a zvláštní naturalizace)
Osoby narozené v Japonsku, manželé a manželky Japonců, děti japonských státních příslušníků, bývalí Japonci apod. – tedy cizinci se zvláštním vztahem k Japonsku – mohou mít podle §§ 6 až 8 zákona o státní příslušnosti část podmínek zjednodušenou.
Například manžel či manželka Japonce může podléhat kratší době pobytu, pokud „nepřetržitě po dobu nejméně tří let drží v Japonsku bydliště či pobyt a současně zde má bydliště“, nebo pokud „uplynuly tři roky od uzavření manželství a nepřetržitě po dobu nejméně jednoho roku drží v Japonsku bydliště“. U dětí japonských státních příslušníků (kromě osvojenců) či osob, které pozbyly japonské občanství, se někdy nevyžaduje délka pobytu ani podmínka obživy. Konkrétní dopad na váš případ ověřte u příslušného Úřadu pro právní záležitosti.
Oficiální postup: žádost o povolení naturalizace
Žádá-li osoba starší 15 let, činí tak sama; u osob mladších 15 let zákonný zástupce či opatrovník podává žádost jménem nezletilého. Žadatel se musí osobně dostavit k příslušnému Úřadu pro právní záležitosti nebo místnímu Úřadu pro právní záležitosti a podat žádost v písemné formě. Formuláře jsou k dispozici u příjemce podání; přikládají se listiny prokazující splnění podmínek a rodinné vztahy. Potřebné dokumenty se liší podle individuální situace – předem si domluvte konzultaci u příslušného úřadu (viz Ministerstvo spravedlnosti: žádost o povolení naturalizace).
Řízení obvykle trvá přibližně šest měsíců až dva roky. Po udělení povolení se vyhláška uveřejní ve Kanpō a účinky naturalizace nastávají dnem vyhlášení.
Odkazy na oficiální zdroje
Postup v naší kanceláři až do povolení naturalizace
-
1. Kontakt přes webové stránky
Telefon 090-3676-8204 nebo e-mail miyazaki@visa-agent.net
-
2. Odpověď od našeho pracovníka
-
3. První schůzka (poplatek za první konzultaci)
Navrhněte nám prosím termín, který vám vyhovuje.
-
4. Vyhotovení cenové nabídky
Na schůzce projdeme váš případ a připravíme popis postupu i cenovou nabídku.
-
5. Závazná objednávka služby
Po prostudování nabídky vám vysvětlíme další harmonogram.
-
6. Uhrazení odměny při zahájení
Při zahájení práce se uhradí celá smluvená odměna.
-
7. Kontrola podkladů k žádosti u Úřadu pro právní záležitosti
-
8. Sběr a příprava předkládaných listin
-
9. Podání žádosti a zahájení správního řízení
-
10. Pohovor referenta s žadatelem
-
11. Přezkoumání a rozhodnutí o povolení či zamítnutí
-
12. Vyrozumění o povolení nebo zamítnutí z Úřadu pro právní záležitosti

