Naturalizace a nabytí státní příslušnosti – ilustrace pasu

Naturalizace (japonsky kika, 帰化) je instituce, v jejímž rámci cizinci, kteří nemají japonskou státní příslušnost, požádají stát o povolení a nabývají japonské občanství. O udělení povolení rozhoduje ministr spravedlnosti; po vyhovění žádosti je rozhodnutí vyhlášeno ve úředním věstníku (Kanpō) a od tohoto dne je žadateli přiznána japonská státní příslušnost (zákon o státní příslušnosti, § 4 a § 10 – přehled Ministerstva spravedlnosti: zákon o státní příslušnosti (Kokusekihō)).

Kdo usiluje o naturalizaci, musí splnit podmínky stanovené zákonem o státní příslušnosti. Jejich splnění však neznamená automatické nabytí občanství – jde o nezbytné minimální předpoklady pro přijetí do státního svazku. Žádost se podává u příslušného Úřadu pro právní záležitosti nebo místního Úřadu pro právní záležitosti v místě vašeho pobytu; za podání se neplatí žádný poplatek (viz Ministerstvo spravedlnosti: žádost o povolení naturalizace).

Šest obecných podmínek běžné naturalizace

U běžné naturalizace je zpravidla nutné splnit následujících šest podmínek (viz materiál Tokijského úřadu pro právní záležitosti „O naturalizaci“ a § 5 zákona o státní příslušnosti).

① Podmínka bydliště (pobyt po dobu nejméně pěti let)

Ke dni podání žádosti musíte nepřetržitě nejméně pět let pobývat v Japonsku. Bydliště musí být zákonné, proto je obvykle třeba mít platný status pobytu. Předpokladem je, že je Japonsko střediskem vašeho života.

U manželů a manželek Japonců, osob narozených v Japonsku, bývalých Japonců apod. – tedy u osob se zvláštním vztahem k Japonsku – se v určitých případech vyžaduje kratší doba pobytu (3 roky nebo 1 rok); jde o tzv. zjednodušenou naturalizaci (viz níže).

② Podmínka způsobilosti (věk nejméně 18 let)

Žadatel musí být starší než 18 let a současně musí podle práva své dosavadní státní příslušnosti být způsobilý k právním úkonům. V Japonsku je od dubna 2022 věk zletilosti 18 let.

③ Podmínka bezúhonnosti

Je vyžadována bezúhonnost. Hodnotí se trestní minulost, plnění povinností včetně placení daní, chování vůči společnosti a další okolnosti v souladu s obecným standardem. Dopravní přestupky či nedoplatky na daních mohou řízení ovlivnit. V závislosti na závažnosti a četnosti nemusí lehčí přestupky vylučovat přijetí žádosti ani příznivé rozhodnutí, postup se však liší – doporučujeme včas konzultovat příslušný Úřad pro právní záležitosti.

④ Podmínka obživy (schopnost zajistit si obživu)

Žadatel musí být schopen v Japonsku život bez nutnosti společenské pomoci. Hodnocení probíhá v jednotce rodiny sjednocené co do obživy. I bez vlastního příjmu lze podmínku splnit, pokud manžel či manželka nebo jiní příbuzní mají příjem či majetek zajišťující stabilní životní úroveň. Při rozumném příjmu a majetku bývá žádosti vyhověno i při menších úsporách.

⑤ Podmínka zabránění dvojí státní příslušnosti

Žadatel musí být bez státní příslušnosti, nebo musí zpravidla původní státní příslušnost pozbýt nabytím japonského občanství. Výjimečně lze povolení udělit i bez toho, např. když žadatel nemůže ze závislosti na rozhodnutí cizího státu státní příslušnost dobrovolně vzdát (§ 5 odst. 2 zákona o státní příslušnosti).

⑥ Podmínka úcty k ústavnímu zřízení (závazek nepodkopávat ústavu násilím)

Naturalizace nebude povolena osobám, které se usilují nebo agitují pro násilné zbourání japonské vlády, ani těm, kdo založili nebo vstoupili do skupin s takovým cílem.

Znalost japonštiny

Zákon výslovně nestanoví zkoušku ani stupeň jazyka, avšak v praxi se očekává japonština na úrovni umožňující běžný život (mluvená i písemná komunikace). Obvykle se jako orientační míra uvádí schopnost číst, psát a hovořit přibližně na úrovni 2.–3. třídy základní školy v Japonsku.

Kdy jsou podmínky mírnější (zjednodušená a zvláštní naturalizace)

Osoby narozené v Japonsku, manželé a manželky Japonců, děti japonských státních příslušníků, bývalí Japonci apod. – tedy cizinci se zvláštním vztahem k Japonsku – mohou mít podle §§ 6 až 8 zákona o státní příslušnosti část podmínek zjednodušenou.

Například manžel či manželka Japonce může podléhat kratší době pobytu, pokud „nepřetržitě po dobu nejméně tří let drží v Japonsku bydliště či pobyt a současně zde má bydliště“, nebo pokud „uplynuly tři roky od uzavření manželství a nepřetržitě po dobu nejméně jednoho roku drží v Japonsku bydliště“. U dětí japonských státních příslušníků (kromě osvojenců) či osob, které pozbyly japonské občanství, se někdy nevyžaduje délka pobytu ani podmínka obživy. Konkrétní dopad na váš případ ověřte u příslušného Úřadu pro právní záležitosti.

Oficiální postup: žádost o povolení naturalizace

Žádá-li osoba starší 15 let, činí tak sama; u osob mladších 15 let zákonný zástupce či opatrovník podává žádost jménem nezletilého. Žadatel se musí osobně dostavit k příslušnému Úřadu pro právní záležitosti nebo místnímu Úřadu pro právní záležitosti a podat žádost v písemné formě. Formuláře jsou k dispozici u příjemce podání; přikládají se listiny prokazující splnění podmínek a rodinné vztahy. Potřebné dokumenty se liší podle individuální situace – předem si domluvte konzultaci u příslušného úřadu (viz Ministerstvo spravedlnosti: žádost o povolení naturalizace).

Řízení obvykle trvá přibližně šest měsíců až dva roky. Po udělení povolení se vyhláška uveřejní ve Kanpō a účinky naturalizace nastávají dnem vyhlášení.

Odkazy na oficiální zdroje

Postup v naší kanceláři až do povolení naturalizace

  1. 1. Kontakt přes webové stránky

    Telefon 090-3676-8204 nebo e-mail miyazaki@visa-agent.net

  2. 2. Odpověď od našeho pracovníka

  3. 3. První schůzka (poplatek za první konzultaci)

    Navrhněte nám prosím termín, který vám vyhovuje.

  4. 4. Vyhotovení cenové nabídky

    Na schůzce projdeme váš případ a připravíme popis postupu i cenovou nabídku.

  5. 5. Závazná objednávka služby

    Po prostudování nabídky vám vysvětlíme další harmonogram.

  6. 6. Uhrazení odměny při zahájení

    Při zahájení práce se uhradí celá smluvená odměna.

  7. 7. Kontrola podkladů k žádosti u Úřadu pro právní záležitosti

  8. 8. Sběr a příprava předkládaných listin

  9. 9. Podání žádosti a zahájení správního řízení

  10. 10. Pohovor referenta s žadatelem

  11. 11. Přezkoumání a rozhodnutí o povolení či zamítnutí

  12. 12. Vyrozumění o povolení nebo zamítnutí z Úřadu pro právní záležitosti