Co je řízení o nuceném vyhoštění

Důležitou úlohou Úřadu imigračních služeb Japonska je zajistit, aby cizinci, kteří japonské území vstoupili neoprávněně nebo zde překročili rozsah povoleného pobytu a podléhají tak důvodům vyhoštění podle čl. 24 zákona o kontrole přistěhovalectví, byli z bezpečnostních a hospodářských důvodů nuceně vráceni ze země.

Pokud se orgány při výkonu pravomoci seznámí s podezřením z porušení zákona o kontrole přistěhovalectví, postupuje se obezřetně; skutečnou podobu záležitosti objasňuje zejména šetření porušení, předběžné posouzení a ústní řízení. U cizinců, u nichž se nucené vyhoštění potvrdí, se počítá s rychlou repatriací do státu jejich státní příslušnosti případně na jiné vhodné místo určení.

Mezi osoby, které zákon porušily, někdy spadají případy, kde stačí rozkaz k odjezdu ze země, tedy jednodušší postup pro opuštění Japonska. Splňuje-li cizinec důvody vyhoštění a sám se ihned ohlásí na krajském úřadu imigračních služeb („včasná přihláška“ či vlastní nahlašení stavu pobytu) a hodlá ihned nastoupit cestu domů, zajistí se po splnění podmínek repatriace (cestovní doklad, letenka aj.) bez zbytečného odkladu jeho odjezd.

V průběhu řízení mohou podle okolností přicházet v úvahu také například opatření dozoru mimo zařízení (řízení probíhá bez zajištění osoby při pobytu ve společnosti), prozatímní propuštění (dočasné zrušení zajištění ze zdravotních či humanitárních důvodů) nebo žádost o zvláštní povolení setrvat na území.

Pozn.: Text na této stránce čerpá z veřejně dostupných materiálů Úřadu imigračních služeb Japonska, mj. dokumentu „Řízení o nuceném vyhoštění“ a prezentace „Řízení o nuceném vyhoštění a systém rozkazů k odjezdu ze země“.

Důvody nuceného vyhoštění

1. osoby, které vstoupily na území Japonska bez platného pasu případně jiného cestovního dokladu uznávaného Japonskem, případně které vstoupily s úmyslem vylodit se bez souhlasu imigračního úředníka,
2. osoby, které se bez souhlasu k vylodění dostaly na pevninu Japonska,
3. osoby, jimž byl zrušen status pobytu,
4. osoby jimž byl zrušen status pobytu a které zůstaly v Japonsku i po lhůtě potřebné k odcestování,
5. osoby, které za účelem umožnit jinému cizinci neoprávněně získat povolení k vylodění či ke změně či prodloužení statusu pobytu falšovaly listiny, použily padělky či padělky zpřístupnily,
6. mezi pobývajícími cizinci dále tyto skupiny,
　　
　　　　
1. osoby patrně realizující podnikatelskou činnost či pobírající mzdu v rozporu se zákazem činností nad rámec pobytové kategorie,
　　　　
2. osoby zdržující se v Japonsku po skončení platnosti pobytu bez řádného prodloužení či změny („překročený pobyt“, „overstay“),
　　　　
3. osoby podílející se například na obchodu s lidmi,
　　　　
4. osoby trestané za delikty podle zákona o cestovních dokladech,
　　　　
5. osoby trestané za delikty proti zákonu o kontrole přistěhovalectví,
　　　　
6. osoby pravomocně uložené trestu odnětí svobody podle někdejšího zákona o evidenci cizinců,
　　　　
7. nezletilé osoby pravomocně odsouzené k trestu nad tři roky odnětí svobody,
　　　　
8. osoby pravomocně uznány vinnými ze zločinu spjatého s nedovolenými látkami,
　　　　
9. jiné osoby pravomocně odsouzené k beztermínu či více jak jednomu roku odnětí svobody,
　　　　
10. osoby vykonávající činnost bezprostředně spjatou se sexuálními službami za úplatu,
　　　　
11. osoby pobízející nebo významně pomáhající jinému cizinci nepovoleného vylodění či vstupu,
　　　　
12. osoby usilující násilím o rozvrat ústavního řádu Japonska či vstupující ke stranám jej obhajujícím,
　　　　
13. osoby úzce spjaté níže pojmenovanými politickými útvary,
　　　　　　
　　　　　　　　
1. politické uskupení pobízející napadání veřejných činitelů čistě z pozice jejich úřadu,
　　　　　　　　
2. politické uskupení podněcující protiprávní demolice veřejné infrastruktury,
　　　　　　　　
3. politické uskupení velebící konflikt, který naruší řádné fungování bezpečnostních zařízení ve výrobních závodech,
　　　　　　
　　
7. osoby rozšiřující texty či grafiku sloužící k prosazení cílů uvedených politických uskupení,
8. osoby, jejichž jednání ministr spravedlnosti klasifikuje jako poškozující hospodářské zájmy státu či veřejný pořádek,
9. cizinci v režimu krátkého pobytu porušující pořádek během mezinárodních sportovních či kulturních akcí v Japonsku tím, že neoprávněně usmrtí či raní někoho, použijí násilí či vyhrožují či způsobí masivní škodu majetku, mají-li zmařit plynulost akce,
10. osoby hrubě porušující podmínky předběžného povolení k pobytovému vylodění,
11. osoby, na které se vztahují důvody odmítnutí pobytové procedury vstupního řízení (vylodění), dostaly výzvu k bezodkladnému opuštění území a lhůtu k odcestování přesto nedodržely,
12. osoby s povolením krátkodobého pobytu v přístavní uzávěře či přístupu nakládkové oblasti vylodění, které pobývají na území i po lhůtě dané v souhlasu,
13. osoby, jimž bylo zrušeno opakované posádkové povolení k vylodění, a které i poté setrvávají na území po lhůtě potřebné k odjezdu,
14. osoby, které se vzdaly japonské státní příslušnosti, popřípadě v Japonsku narozený cizinec, který ani po šedesáti dnech od ztráty státní příslušnosti či od narození nezískal status pobytu,
15. osoby, které setrvávají v Japonsku i po lhůtě stanověné ve vydaném rozkazu k odjezdu ze země,
16. osoby, kterým byl rozkaz k odjezdu ze země zrušen z důvodu porušení podmínek v něm uvedených,
17. osoby, kterým byl zrušen status uznání uprchlíka.

Průběh řízení

Řízení sleduje řetězení úkonů šetření porušení → zajištění osoby → předběžné posouzení → ústní jednání → námitka → vyhotovení pravomocné výzvy o nuceném vyhoštění → vlastní realizace odjezdů prostřednictvím imigrační správy. Níže stručně.

Schématický průběh řízení

1. Šetření porušení

2. Zajištění

3. Administrativní přezkoumání

4. Ústní projednání

5. Podání rozporů / návrh námitky

6. Vyhotovení dekretu o nuceném vyhoštění

7. Realizace rozhodnutí o vyhoštění

Šetření porušení

Šetření porušení provádí imigrační kontrolní orgán; zjišťuje existenci důvodů vyhoštění, vyslýchá podezřelé a svědky a může provést prohlídku či zajištění věcí na základě rozhodnutí soudce okresního či zkráceného soudu.

Zajištění

Pokud imigrační kontrolní orgán důvodně usoudí, že osoba splňuje důvody vyhoštění a nejde o žadatele vhodné pro režim rozkazu k odjezdu ze země, požádá hlavního imigračního inspektora o vydání nařízení k zadržení. Souhlasí-li inspektor, lze podezřelému ukázat nařízení a umístit jej do zadržovacího zařízení. Základní lhůta zadržení činí třicet dní, v odůvodněných případech lze jednou prodloužit o dalších třicet dní.

I když formálně jde o důvody vyhoštění, u osoby, která chce dobrovolně vycestovat, sama se dostaví na krajský úřad imigračních služeb a je schopna hradit odjezd z vlastních prostředků, lze – pokud nejde o trestní podezření nad rámec porušení pobytového zákona – vyšetřování provést bez fyzického zadržení v domácnosti.

Administrativní přezkoumání

Do osmačtyřiceti hodin od zadržení předá kontrolní orgán podklady a důkazy spolu s podezřelým imigračnímu inspektorovi. Ten je prověří, vyslechne podezřelého a posoudí, zda existují důvody vyhoštění. Nejsou-li naplněny, je podezřelý okamžitě propuštěn.

Splňuje-li osoba podmínky rozkazu k odjezdu ze země, přejde věc do zkráceného řízení a po vydání rozkazu je osoba propuštěna. V opačném případě obdrží poučení o právu na ústní jednání; pokud se rozhodnutím inspektora spokojí, hlavní imigrační inspektor vydá rozhodnutí o nuceném vyhoštění.

Ústní projednání

Pokud podezřelý nesouhlasí, může do tří dnů ode dne doručení vyrozumění požádat zvláštního referenta – úředníka pro ústní řízení – o ústní projednání. Ten prověří spis, vyslechne účastníka a posoudí správnost závěrů imigračního inspektora. Zjistí-li se, že důvody vyhoštění nejsou dány, je osoba propuštěna.

Náleží-li osobě režim rozkazu k odjezdu ze země, proběhne zkrácené řízení a po vydání rozkazu následuje propuštění. Potvrdí-li referent závěry inspektora, informuje o možnosti podat námitku; přijme-li účastník závěry, hlavní imigrační inspektor vydá rozhodnutí o nuceném vyhoštění.

Podání námitky

Proti výsledku ústního projednání lze do tří dnů od doručení podat námitku u ministra spravedlnosti. Ministr nebo ředitel krajského imigračního úřadu s delegovanými pravomocemi zkoumá písemně, zda námitky jsou oprávněné.

Existují-li důvodné závěry na straně žadatele a důvodnost vyhoštění padne, osoba je propuštěna. Pokud je vyhověno režimu rozkazu k odjezdu ze země, proběhne zkrácené řízení a osoba je po vydání rozkazu propuštěna z vazby. Nejsou-li námitky důvodné a nebude udělena výjimka pobytové tolerance, hlavní imigrační inspektor vydá rozhodnutí o nuceném vyhoštění. I bez důvodné námitky však může ministr zvláštně povolit pobyt a osobu propustit, pokud například existuje trvalý pobyt, dřívější japonská domovská příslušnost či oběť obchodu s lidmi.

Realizace rozhodnutí o nuceném vyhoštění

Rozhodnutí o nuceném vyhoštění vydané hlavním inspektorem realizují imigrační kontrolní orgány. Za souhlasu ředitele detenčního zařízení či hlavního inspektora lze odejít i na vlastní náklady. Osoba je následně repatriována do země výchozí státní příslušnosti případně na jiné vhodné místo určení.

Pokryje-li osoba náklady odjezdů sama nebo obdrží finanční podporu, lze řídit odjezd během deseti až čtrnácti dnů i při omezeném pohybu. V závislosti na dostupnosti financí veřejného rozpočtu pro repatriaci se však pobyt ve vazebních zařízeních může prodlužovat.

Podmínky žádosti (základní režimy související s nuceným vyhoštěním)

Žádost o zvláštní pobytové oprávnění

• Oprávněné osoby: cizinci, kteří naplňují důvody vyhoštění podle čl. 24 zákona o kontrole přistěhovalectví;
• Lhůta pro podání: ode dne zadržení na základě nařízení o zadržení (včetně prozatímního propuštění) nebo ode dne zahájení dohledu mimo zařízení až do vydání rozhodnutí o nuceném vyhoštění;
• Ministr spravedlnosti může zvláštně povolit pobyt, pokud je splněna některá z okolností podle čl. 50 téhož zákona, například držení trvalého pobytu, dřívější domovská příslušnost jako japonský občan, pobyt vynucený obchodem s lidmi, uznání postavení uprchlíka či doplňkové ochrany anebo jiné výjimečné okolnosti odůvodňující zvláštní vstřícnost.

Žádost o prozatímní propuštění

• Oprávněné osoby: cizinci zadržení na základě nařízení o zadržení nebo nařízení o nuceném vyhoštění;
• Podmínky souhlasu: výjimečné zdravotní, humanitární či přiměřené důvody musí převážit nutnost zajištění osoby bez souběžného režimu dohledu mimo zařízení;
• Kdo žádá: sama zajištěná osoba nebo její právní zástupce, poručník, manžel(ka), osoby v přímé linii příbuzenství či sourozenci – je též povinen být určen garant.

Žádost o rozhodnutí o režimu dohledu mimo zařízení

• Oprávněné osoby: cizinci zadržení na základě nařízení o zadržení či pravomocného rozhodnutí o vyhoštění (zahrnuty i osoby prozatímně propuštěné);
• Podmínky před pravomocným rozhodnutím o vyhoštění: hlavní imigrační inspektor musí po zhodnocení rizika útěku či znehodnocení důkazů a nevýhod plynoucích ze zajištění osoby uznat jako přiměřené vedení řízení bez fyzické vazby, současně musí existovat osoba způsobilá vykonávat pobytový dohled mimo zařízení.
• Podmínky po vydání rozhodnutí o vyhoštění: hlavní imigrační inspektor znovu zváží riziko útěku, neoprávněné výdělečné činnosti i škodu plynoucí ze zákazu volného pohybu; vyhodnotí-li jako dostatečnou možnost dohledu mimo zařízení při dostupnosti repatriace, může být vazební režim uvolněn.
• Dohlížitele vybírá hlavní imigrační inspektor z řad rodinných příslušníků, známých, dřívějšího zaměstnavatele, osob ze sítě podpory případně advokáta či administrativního právníka po ověření, že rozumějí převzatým povinnostem.

Ústní jednání a námitka

• Ústní jednání: vyrozumí-li imigrační inspektor o splnění důvodů vyhoštění a podezřelý závěr zpochybňuje, může do 3 dnů požádat zvláštního úředníka pro ústní řízení o jeho provedení;
• Námitka: nesouhlasí-li účastník se závěrem tohoto úředníka, může do 3 dnů od doručení předložit hlavnímu imigračnímu inspektorovi písemné odůvodnění a zároveň podat námitku u ministra spravedlnosti.

Seznam požadovaných listin (žádosti související s nuceným vyhoštěním)

Žádost o zvláštní pobytové oprávnění

Pozn.: Listiny v cizím jazyce mohou vyžadovat překlad do japonštiny. Podrobnosti viz stránka Úřadu imigračních služeb Japonska „Žádost o zvláštní pobytové oprávnění“.

Žádost o prozatímní propuštění

Pozn.: Pro prodloužení lhůty prozatímního propuštění, změnu určeného bydliště či rozšíření povoleného okruhu pohybu se vyžadují samostatné formuláře a doklady. Poplatek se neplatí. Podrobnosti viz „Různé žádosti týkající se prozatímního propuštění“.

Žádost o rozhodnutí o režimu dohledu mimo zařízení

Pozn.: Může být stanovena i povinnost složení jistoty. Správní poplatek se neplatí. Detaily viz „Další úkony týkající se opatření dozoru bez zajištění“.

Vše podávejte na krajský úřad imigračních služeb, kde je osoba zadržena nebo kde se spravuje prozatímní propuštění či dohled mimo zařízení. Úřední hodiny se liší; konkrétní informace poskytne nejbližší krajský úřad imigračních služeb.